Historie našeho gymnázia začíná rokem 1949, kdy 8. 2. 1949 požádal starosta místního národního výboru Krajský národní výbor v Brně o přeložení některého reálného gymnázia z oblastí, kde je školských zařízení tohoto druhu nadbytek, do Moravského Krumlova, kde škola tohoto typu naopak schází. V březnu téhož roku navrhlo na základě této žádosti Ministerstvo školství, věd a umění předsednictvu vlády zřízení Reálného gymnázia v Moravském Krumlově.

Podle Plánu pro zřizování a zrušování gymnázií přepracovaného na základě meziministerské porady ze dne 4. 6. 1949, č. P. – 12230/49 – P/5 bylo tedy Reálné gymnázium v Moravském Krumlově zřízeno.

Prvním ředitelem se zde od školního roku 1949/50 stal profesor českého a francouzského jazyka Karel Klika, zakládajícími členkami pedagogického sboru profesorky Zdeňka Žáčková (aprobace dějepis – zeměpis) a Zlata Kašpárková (aprobace matematika – fyzika). Gymnázium otevřelo v tomto školním roce jednu třídu, kterou navštěvovalo 30 žáků. Během prvních čtyř let existence gymnázia vzrostl počet tříd na čtyři a navštěvovalo je 107 žáků, profesorský sbor se rozrostl o dalších pět vyučujících. K maturitě nastoupilo prvních 19 maturantů.

Na jaře roku 1953 však historie reálného gymnázia končí, protože byl vydán nový školský zákon, který rušil tento typ škol a zřizoval nová školská zařízení – jedenáctileté střední školy. Proto byl 30. 7. 1953 vydán nový dekret, jímž se zřizovala Jedenáctiletá střední škola v Moravském Krumlově. Jejím ředitelem byl v letech 1953 – 1964 profesor Adolf  Zukal, do pedagogického sboru přibylo dalších 6 vyučujících. Školu navštěvovalo ve školním roce 1953/54 132 studentů, k maturitní zkoušce se jich připravovalo 26.

K další změně názvu školy došlo v roce 1960, kdy byla přejmenována na Střední všeobecně vzdělávací školu v Moravském Krumlově. V roce 1964 potom končí období tzv. jedenáctiletek a střední škola se odděluje od školy základní. Ředitelem se stal František Roupec, který sem přešel ze Znojma, ve škole tehdy studovalo 235 žáků a pracovalo 13 vyučujících.

Ani tento stav ale nevydržel dlouho. Ve školním roce 1965/66 byli žáci prvních ročníků rozděleni do dvou větví – humanitní (s povinnou výukou latiny) a přírodovědné. V následujících letech už se vyučuje pouze teorii, odpadá výrobní praxe, je vydán i nový maturitní řád.

Zápisy ze školních kronik potom hovoří velmi stručně o událostech po roce 1968. Najdeme zde záznam, který uvádí, že škola má stále 6 tříd, pracuje zde 15 vyučujících a „poměry politické se konsolidují dík upevňování vedoucí úlohy strany“. V roce 1970 se stal ředitelem školy Josef Pazdera.

V roce 1976/77 se opět mění obsah studia – je zrušena humanitní třída a do prvního ročníku nastupují žácí osmých ročníků. Mění se i budova školy – byly vybudovány pracovny biologie a fyziky, později učebna pro výuku administrativy, fyzikální laboratoř a kabinet, přibývají prostory v protější budově i v budově internátu, kde jsou ubytováni dojíždějící žáci.

Ke změně ředitele dochází v roce 1980, J. Pazdera odchází do důchodu a na jeho místo nastupuje Miroslav Marada, který tuto funkci vykonával do roku 1985, tehdy ho nahradil po jeho odchodu Karel Vašíček.

V 80. letech doznává změn i systém výuky na gymnáziích – nejedná se pouze o přípravu na vysokoškolská studia, do výuky jsou opět zaváděny odborné předměty a studenti absolvují dokonce i výrobní praxi. Tento systém trvá do roku 1989, který se stal mezníkem v životě celé naší společnosti – tedy ani naše škola není výjimkou.

Školní rok 1989-1990 začal podle zápisu ve školní kronice tradičně – projevem ministra školství. Zápisy z listopadu 1989 a dalších měsíců tohoto roku se už ale od předchozích zápisů zcela liší. Jsou zde zachyceny jednotlivé události tak, jak je známe z historie tzv. „sametové revoluce“. Život školy v těchto dnech ovlivnily následovně:

Dvouhodinové generální stávky, která byla vyhlášena 27. 11. 1989, se zúčastnila většina pedagogického sboru a studenti; zúčastnění tímto jednoznačně vyjádřili požadavek změn ve společnosti i škole.

V důsledku listopadových událostí byla na škole ukončena činnost ZO KSČ, stejně tak i SSM, přestala pracovat i organizace SČSP. Do funkce ředitele školy přichází Antonín Třetina.

Zásadní změnu zaznamenala i výuka cizích jazyků. Byla zrušena povinná výuka ruštiny, u maturity z cizího jazyka mohli studenti volit mezi angličtinou, němčinou a ruštinou.

Pokračují práce na stavebních úpravách – demolicí domku sousedícího s hlavní budovou gymnázia je zahájena přístavba pracoven chemie a fyziky.

Dne 1. 1. 1992 byla na základě rozhodnutí Školského úřadu ve Znojmě převedena z majetku obce do vlastnictví Gymnázia v Moravském Krumlově budova Základní školy Smetanova 169 (označovaná jako B2), internát na Školní ulici potom předalo gymnázium tehdejší LŠU. Během letních prázdnin proběhla generální oprava nově získané budovy B2 a rekonstrukce školního dvora hlavní budovy.

Byla zde instalována sportoviště pro stolní tenis a basketbal, vysazena zeleň a připraveno parkoviště pro kola. O tom, že se školní dvůr stal nedílnou součástí školy, svědčí především to, že zde studenti tráví svůj volný čas nejen o přestávkách, ale často i po vyučování.

O rok později, tedy v roce 1994, proběhly stavební úpravy v suterénu budovy 2. Z bývalého stravovacího traktu vznikla gymnastická učebna a posilovna, šatny a sprchy pro žáky, kteří se zde převlékají před hodinami tělesné výchovy, a kabinet tělesné výchovy.

Žáci se stravují v jídelně Základní školy na Klášterním náměstí, od roku 1996 i v jídelně Středního odborného učiliště zemědělského v Moravském Krumlově.

V letech 1996-1998 jsou potom průběžně budovány následující prostory – chemická laboratoř, jazykové učebny ve třídách č. 12 č. 3, je modernizována učebna informatiky ve třídě č. 11 a vytvořena druhá učebna ve třídě č. 10, vzniká tzv. Informační a datové centrum Školského úřadu Znojmo, počítačová síť je připojena na Internet. Průběžně je obměňováno vybavení tříd, kabinetů i žákovské knihovny, instalovány jsou nápojové automaty.

O prázdninách v roce 1999 byl vybudován v půdní vestavbě atelier – učebna výtvarné výchovy. Stálé vylepšování školních prostor není zdaleka samoúčelné. Slouží především studentům, přispívá ke zkvalitnění výuky. Studenti jsou totiž v každé škole to nejdůležitější.

V této době  studuje na Gymnáziu v Moravském Krumlově asi 360 studentů ve dvanácti třídách. V roce 1993 proběhly poprvé přijímací zkoušky do 1. ročníku tehdy ještě sedmiletého, později osmiletého studia (po prodloužení základní školní docházky na devět let). Kromě toho je každý rok otvírán 1. ročník studia čtyřletého.

Cílem gymnázia je připravit studenty ke studiu na vysokých školách. Přestože se jedná o školu poskytující všeobecné vzdělání, mohou se studenti více věnovat právě těm předmětům, o něž mají větší zájem – to jim umožňuje široká nabídka volitelných a nepovinných předmětů, jako jsou např. konverzace v cizích jazycích, semináře a cvičení z českého jazyka, matematiky, fyziky, chemie, biologie a zeměpisu, společenskovědní seminář, ekonomika či informatika.

Své znalosti mohou po celou dobu studia uplatňovat i v řadě soutěží a olympiád, kde jsou konfrontování se znalostmi svých vrstevníků z ostatních škol okresu, oblasti či republiky. Vzorem těmto studentům mohou být např. Miroslav Řezáč, který se od roku 1984 propracovával ke stále lepším výsledkům v chemické olympiádě, až své úspěchy korunoval zlatou medailí na mezinárodní chemické olympiádě ve Veszprému v Maďarskuv roce 1987, dále Tomáš Brauner, který se svými znalostmi ve fyzice prosadil také v mezinárodním měřítku – v roce 1996 obsadil první místo v celostátním kole fyzikální olympiády a přivezl bronzovou medaili z mezinárodní olympiády v Oslu, o rok později zlatou medaili z kanadského Sudbury, a v neposlední řadě Petr Janšta, který se v roce 2001 probojoval do mezinárodního kola biologické olympiády a o prázdninách se zúčastnil setkání nejúspěšnějších soutěžících v Bruselu, kde získal bronzovou medaili.

Kromě toho dosahují studenti úspěchů v olympiádách i v jiných předmětech – např. v českém jazyce, anglickém jazyce, německém jazyce, dějepisu, zeměpisu a dalších, škola vychovává i zdatné sportovce, kteří se pravidelně účastní sportovních soutěží, ti nejlepší opět v celorepublikovém měřítku.

Své jazykové znalosti si studenti mohou prohlubovat i mimo školu – v roce 1994 byly navázány kontakty s Gymnáziem z Barneveldu v Holandsku. Od té doby se již pětkrát uskutečnil výměnný pobyt našich studentů do Holandska a holandských studentů k nám.

Krumlovští studenti tak mohou poznávat Holandsko a způsob života jeho obyvatel a uvědomovat si, že jsou naprosto rovnocennými partnery svých holandských přátel.

V roce 2000, stejně jako o rok později, měli studenti možnost poznat v rámci jazykového kurzu Anglii, v roce 2001/02 také mohli zdokonalit své znalosti německého jazyka na kurzech v Rakousku, kde absolvovali během jednoho týdne výuku němčiny s rakouskými lektory.
Cizí země mohli studenti i vyučující poznávat i během následujících zájezdů – v roce 1997 do Švýcarska, 1998 do Švédska, Norska a Dánska, v roce 1999 do Itálie, v minulém roce do Anglie.

Krom toho jsou pro ně pořádány i lyžařské zájezdy do rakouských i italských Alp či prázdninové cestování na kolech podél Dunaje v Rakousku.

Důležitou roli při reprezentaci školy hraje i pěvecký sbor studentů Gymnázia v Moravském Krumlově, který byl založen v roce 1991. Pravidelně vystupuje na moravsko-krumlovském setkání pěveckých sborů, otrokovickém festivalu pěveckých sborů gymnázií, na vánočních koncertech či každoročně pořádané Akademii gymnázia.

Na životě a činnosti školy se podílí nezanedbatelným způsobem i rodičovská organizace. Vznikla ve školním roce 1991-1992 díky iniciativě rodičů tehdejších studentů, v současnosti jsou jejími členy rodiče asi 200 žáků, protože členství v organizaci je zcela dobrovolné.

Rodičovská organizace se finančně podílí na řadě výše zmíněných aktivitách, kromě toho každoročně organizuje tradiční studentský ples. Na půdě této organizace jsou pravidelně každým rokem otvírány i rekvalifikační kurzy pro veřejnost – ať už se jedná o kurz základní obsluhy počítačů, kurz účetnictví nebo kurzy německého jazyka pro krumlovskou veřejnost či učitele prvního stupně základních škol. Veřejnosti slouží i fitness centrum, které mohou zájemci využívat v odpoledních hodinách, a půjčovna sportovních (především lyžařských) potřeb.

Všechny tyto aktivity jsou ale podřízeny jedinému cíli – poskytnout studentům kvalitní hluboké všeobecné vzdělání. Absolventi Gymnázia v Moravském Krumlově jsou dobře připraveni k vysokoškolskému studiu a to je právě hlavním cílem všech zúčastněných.

Procento studentů gymnázia přijatých ke studiu na vysokých školách dlouhodobě převyšuje republikový průměr, a to je jistě pro školu a její zaměstnance nejlepším vysvědčením. Přejme tedy na závěr naší krátké procházky více než padesátiletou historií Gymnázia v Moravském Krumlově všem studentům i učitelům této školy, aby navazovali především na úspěchy svých předchůdců, aby přispěli i oni svou hřivnou k naplnění odkazu našeho Učitele národů Jana Amose Komenského, odkazu, který je shrnut v následujících slovech:

„U vzdělaných i oblasti svou povahou nejneplodnější, které nemají nic než písek, skály neb o močály a bažiny, jsou dovedeny k takovému stavu obdělávání, že se zdají rájem. U nevzdělaných i krajiny, které vypadají jako ráj, pokrývají se nečitelnou stopou a ztrácejí svou příjemnost. Odtud pochází, že národové vzdělaní oplývají netoliko věcmi všech druhů, potřebnými k životu, nýbrž že také oplývají věcmi dobrými k pohodlí, ba i k požitku, kdežto nevzdělaní mají být sotva z čeho živi…“

A závěrem ještě seznam všech ředitelů a učitelů gymnázia od jeho počátků až do dnešních dnů :

Ředitelé

Karel Klika 1949 – 1953
Adolf Zukal 1953 – 1964
František Roupec 1964 – 1970
Josef Pazdera 1970 – 1981
Miroslav Marada 1981 – 1985
Karel Vašíček 1985 – 1990
Antonín Třetina 1990 – 2009
Dagmar Holá – 2009 – dosud

Profesoři

Jiří Bílek 1949 -1951
Zlata Kašpárková 1949 – 1958
Karel Klika 1949 – 1971
Vladimír Škarabela 1949 – 1951
Růžena Vespalcová 1949 – 1950
Zdeňka Žáčková 1949 – 1952
Marie Mášková 1950 – 1953
Tamara Sokolovová 1951 – 1952
František Jiříček 1951 – 1953
Marta Bauerová – Tobková 1951 – 1953
Alois Fňukal 1952 – 1953
Jarmila Böhmová – Rušarová 1952 – 1958
Josef Skopal 1952 – 1963
Marta Bauerová 1952 – 1953
Adolf Zukal 1953 – 1964
Stanislava Juráková 1953 – 1959
Marie Halámková 1953 – 1971
Drahomíra Zelenková 1953 – 1954, 1955 – 1956
Ladislav Maštalíř 1953 – 1954, 1958 – 1959
Antonín Živna 1953 – 1963
Vlastimil Pavelec 1953 – 1955
Felicitas Lexová 1953 – 1959, 1977 – 1984
Anděla Fialová 1954 – 1968
Karel Kvasnička 1954 – 1964
Věra Medremová 1955 – 1956
Věra Medunová 1956 – 1957
Blanka Jílková 1955 – 1957
Zdeňka Doležalová – Valová 1955 – 1960
Libuše Veverková 1956 – 1957
Emilie Rybová – Řezáčová 1956 – 1961
Radka Tužinová – Hladká 1956 – 1959
Karel Potůček 1956 – 1960, 1963 – 1964
Eduard Nechvátal 1957 – 1975
Ladislav Potůček 1958 – 1969
Miluška Šenkapoulová 1958 – 1980
Hedvika Husová – Kulhánková 1958 – 1959
L. Vojtková 1958 – 1959
Jiřina Divišová 1958 – 1961
Jaroným Kudláček 1958 – 1961, 1962 – 1963
H. Matoušková 1958 – 1959
Miloš Holešovský 1958 – 1959
Milena Buršová – Šebestová 1959 – 1960
p. Hrdlička 1959 – 1960
Jarmila Helánová 1959 – 1960
Antonín Zoufalý 1959 – 1960
E. Fialová 1960 – 1961
Jar. Zika 1960 – 1962
Svatava Nováková 1961 – 1962
Milada Burešová – Cigánková 1962 – 1964
Alena Hudcová – Ivanová 1962 – 1963
Jaroslava Velíková 1962 – 1968
Jaroslava Trefilová – Hrůzová 1962 – 1963
Emanuel Prosecký 1963 – 1988
František Roupec 1964 – 1970
Karel Zikan 1964 – 1965
Alena Závišková – Živnová 1964 – 1967
Vlasta Drahokoupilová 1964 – 1996
Jana Hrouzová – Hamadová 1965 – 1966
Zdeněk Hýsek 1965 – 1966
Miroslav Marada 1965 – 1985
Jana Havlíčková – Tméová 1965 – 2007
Marie Vlková 1966 – 1967
Marie Leikepová 1966 – 1967, 1971 – 1973
Pavel Balík 1968 – 1970
Danuše Kočířová 1967 – 1968
Jiří Lexa 1967 – 1988
Jan Zelený 1968 – 1971
Rudolf Jelínek 1968 – 1969, 1970 – 1971
Jaroslav Franc 1969 – 1972
Zdenka Brimová 1969 – 1971
Josef Pazdera 1970 – 1982
Jana Postlerová 1970 – 2007
Jan Meisl 1970 – 1971
Oldřich Berka 1971 – 1972
Alena Dvořáková – Šejnohová 1971 – 1972
Marie Slavíková – Kučerová 1971 – 1972
Ivan Chaloupecký 1971 – 1978
Zdeněk Chobola 1971 – 1972
Jana Kratochvílová 1971 – 1972
Eva Nováková – Michálková 1971 – 1979
František Dokulil 1971 – 1987
Marie Korandová 1972 – 1985, 1986 – 1987
Svatopluk Kokrhel 1972 – 1973
Dagmar Rudolfová – Rémanová 1972 – 2012
Vladimír Gracias 1972 – 2006
Antonín Třetina 1972 – 2009
Marie Graciasová – Lovečková 1973 – 1974, 1976 – 1978
Irena Čapková 1974 – 1981, 1986 – 1988
Květoslava Jonášová 1974 – 1988
Karel Vašíček 1975 – 2014
Antonín Okáč 1977 – 1978
Lubomír Hrubý 1979 – dosud
Zdeněk Marek 1980 – dosud
Jaroslav Lovecký 1981 – 1990
Hana Beránková – Jelínková 1981 – 1982
Ludmila Novotná 1982 – 2009
Dana Jílková 1983 – 1986, 1987 – 2006
Josef Potůček 1986 – dosud
František Vrána 1986 – 2002
Marta Špalková 1986 – 1993
Alena Baumgartnerová 1987 – 1995
Irena Sobotková 1987 – 1997, 1999 – dosud
Jana Ráblová 1988 – dosud
Světlana Macháčková – Jarošová 1989 – 1990
Petra Krejčí 1989 – 1990, 2000 – 2006
Vladimír Mates 1990 – dosud
Bohuslava Houžvová 1990 – dosud
Hana Schnablová 1992 – dosud
Ladislav Novák 1992 – 1993
Radomír Bartoš 1993 – 2007
Hana Brzobohatá 1993 – 1996
Jana Chocholáčová 1995 – 1999
Miloš Klíma 1995 – dosud
Lucie Kúnová 1995 – 2001
Helena Vančurová 1995 – dosud
Jiřina Marková 1996 – 1997
Andrea Urbancová 1997 – 2002
Pavla Chvátalová 1997 – 2001
Pavel Illek 2002
Petr Piskač 2002 – dosud
Jana Slatinská 2002 – dosud
Antonie Štefková 2002 – dosud
Petr Tkaný 2002 – dosud
Dagmar Holá 2003 – dosud
Petr Eckl 2003 – dosud
Jana Pavlíčková 2006 – 2008
Jana Tesařová 2007 – dosud
Eva Šlapanská 2007 – 2014
Jan Jílek 2007 – 2013
Petra Pokorová 2008 – dosud
Dana Růžičková 2008 – dosud
Romana Peterková 2008 – dosud
Petr Záviška – 2009 – dosud
Lenka Karlíková 2009 – dosud
Veronika Valachová 2011- dosud
Jana Tesařová – 2011 – dosud

U některých členů pedagogického sboru nebylo možno zjistit akademické tituly, neuvádíme je proto ani u dalších jmen.