24 Kvě

NA ČESKOSLOVENSKÉ VOJÁKY ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY VZPOMÍNAJÍ ČEŠI I ANGLIČANÉ

S PŘÍBĚHEM JEDNOHO Z NICH SE PRÁVĚ SEZNAMUJÍ STUDENTI GYMNÁZIA MORAVSKÝ KRUMLOV. PŘITOM SI PROCVIČUJÍ ANGLIČTINU V PRAXI A PLÁNUJÍ TEMATICKÝ PROJEKT.

„1. července 1940. Nádherný den – tropické vedro. Vzpomínám na Afriku“, zapsal si na palubě britské lodi Neuralie, proplouvající Gibraltarským průlivem, pan Josef Kalaš z Brna do svého válečného deníku. Zápisky si vedl již rok – od okamžiku, kdy po březnové okupaci Čech a Moravy 1939 tajně překročil československo-polské hranice a vstoupil do nově zformované svobodné československé armády v Polsku. Odtud se s ostatními hochy a muži, kteří podobně jako on podnikli riskantní útěk z porobené vlasti, aby za její svobodu mohli bojovat v cizině, vydal na dlouhé putování po mořích i pevnině. Nejprve unikali německým plavidlům v Severním moři na palubě polského parníku Chrobry, který je odvážel na západ. Poté projeli vlakem velkou část Francie až do Marseille a jako příslušníci Francouzských legií se přes Středozemní moře přesunuli do vojenských základen v alžírském Sidi bel Abbes. Zde za rozpálených letních dnů prodělali vojenský výcvik a vrátili se opět do Francie. Josef Kalaš byl mezi dobrovolníky, kteří po napadení Francie Německem narukovali na frontu. Zemi se jim však ubránit nepodařilo a dostali rozkaz k ústupu. Ten probíhal za dramatických a tragických okolností. Když Francie kapitulovala, bylo na poslední chvíli rozhodnuto přepravit československé vojáky do Anglie. Jen málokdo na francouzském území měl to štěstí.

Josef Kalaš byl umístěn k posádce v blízkosti městečka Leamington v hrabství Warwickshire. Podobně jako dalších téměř 5000 československých vojáků, roztroušených v okolí. Mezi nimi také osobnosti z našeho regionu, jako rešický rodák Adolf Opálka, nebo Jan Kubiš z nedalekých Dolních Vilémovic. Pak Kalaš se stal dobrým přítelem Jana Kubiše i Josefa Gabčíka.

Deník Josefa Kalaše se stal později základem pro knihu, kterou napsal až v období po válce v Anglii, kde se oženil. Přestože se jeho manželka Joan Garretová naučila obstojně česky a zpočátku zkoušeli žít i s malým synkem Michaelem v rodném Brně, z obavy před komunistickým terorem se nakonec vrátili zpět do Anglie. Díky tomu Josef Kalaš neskončil v některém z komunistických pracovních lágrů či vězení, jako se stalo většině jeho spolubojovníků. Jeho potomci však česky neumí a pan Kalaš bohužel před několika lety zemřel.

Jeho cenný dokument se však šťastnou souhrou okolností dostal do rukou studentům Gymnázia Moravský Krumlov. Podařilo se nám totiž navázat kontakt s několika obyvateli hrabství Warwickshire, kteří pečují o odkaz československých vojáků z období 2. světové války. Jedním z nich je právě Michael Kalas, syn Josefa Kalaše, autora uvedeného deníku. Michael nám poskytl kompletní text otcovy knihy a někteří studenti se již o překlad několika úryvků z válečných zážitků pokusili. Poprvé v životě si tak rodina v Anglii mohla přečíst to, co tatínek, který o válce nikdy moc nemluvil, prožil. Michael nám obratem odpověděl v několika dojemných e-mailech.

„Děkuji za překlady, jsou skvělé. Srdečně děkuji všem studentům, kteří přeložili části otcovy knihy. Vyvolali ve mně nepopsatelné pocity. Rád bych jim všem poděkoval za to, že mi pomáhají nahlédnout do otcových vzpomínek, protože on sám hovořil o válce velmi zřídka. Zato mi hodně vyprávěl o své rodině v Československu a litoval, že je nemůže navštívit. Překladů si nesmírně vážíme, vnášejí světlo na tu část otcova života, o které jsme nevěděli nebo jíž jsme nerozuměli. DĚKUJEME VÁM VŠEM.“

Teoretické znalosti cizího jazyka, které si studenti gymnázia osvojují, proměněné v praktickou a užitečnou pomoc, se staly impulsem k novému projektu. Právě vzniká na Gymnáziu Moravský Krumlov a nese prozatimní název ČESKOSLOVENŠTÍ VOJÁCI V ANGLII. Je naplánován na nadcházející dva školní roky. O průběhu projektu budeme v budoucnu informovat.

Mgr. Lenka Karlíková

ČESKOSLOVENSKÉ VOJÁKY